Článek je převzat z knihy J. Veselského Drachkov.
Obec Drachkov fytogeograficky patří do podokresu 37e – Volyňské Předšumaví. Klimaticky náleží do mírně teplé oblasti MT11, což je nejteplejší oblast v jižní části Čech. Nadmořská výška v okolí Drachkova se pohybuje v rozmezí 428 – 557 metrů nad mořem. Drachkov je jako součást Strakonicka starou sídelní oblastí, která byla osídlována již od nejstaršího zemědělského pravěku – neolitu, a tato skutečnost se přirozeně otiskla do charakteru složení květeny (Chán, V. 2005). Podloží v Drachkově už známe z předchozí kapitoly o geologii, a tudíž čtenář již zná a ví, že je tvořeno většinou křemičitanovými přeměněnými horninami typu pararul s velmi malým výskytem žilným světlých žul, v okolí Drachkovského potoka pak čtvrtohorními naplaveninami písčitých, hlinitopísčitých a hlinitokamenitých uloženin.
Po stránce botanické je Drachkov jako součást bývalého strakonického okresu dobře prozkoumán a floristický výzkum tu probíhal již od 2. poloviny 19. století (Chán, V. 2005). V popisu květeny stručně uvádíme významné biotopy s jejich typickými druhy, které tato ekologická stanoviště – ekosystémy velmi dobře charakterizují. Drachkov je součástí staré kulturní krajiny, kterou utvářejí pole, louky, mokřady, rybníky a lesy. Krajina před příchodem neolitických pastevců byla tvořena původními souvislými lesy, převážně acidofilními doubravami. V tomto lese rostou převážně dub letní (Quercus robur) s příměsí borovice lesní (Pinus sylvestris). V nižších polohách rostla vtroušeně lípa srdčitá (Tilia cordata). Keřové patro těchto lesů nebylo vytvořeno. Bylinné patro osídlovaly kručinka německá (Genista germanica), kručinka barvířská (Genista tinctoria), černýš luční (Melampyrum pratense), rozrazil lékařský (Veronica officinalis), vřes obecný (Calluna vulgaris) a další druhy. Jak název napovídá, acidofilní doubravy rostly na křemičitanových a tudíž na živiny chudých horninách. V současnosti se však tyto neporušené lesy v okolí Drachkova nezachovaly. Velkou část původních doubrav zaujímají dnes pole a menší část louky.
Od počátku neolitu docházelo a dochází k postupnému trvalému odlesňování a ke změně rostlinných společenstev. Ve středověku naši předkové lesy mýtili, ale také obnovovali tzv. pařezovou výmladkovou obnovou, která trvala do počátku 19. století. Od té doby začala umělá obnova lesa, a to v důsledku zvýšené potřeby dřeva v průmyslu. Tehdejší zbytky původního lesa – acidofilních doubrav – byly nahrazovány borovicovými a smrkovými monokulturami. V borovicových monokulturách v bylinném patru hojně roste brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus). Smrkové kultury jsou pak skoro téměř bez bylinného porostu. Tyto nepůvodní monokultury borovice a smrku s chudou bylinnou vegetací tvoří v okolí Drachkova současný les. Louky byly zakládány na živinami bohatých, sezonně zaplavovaných půdách v nivách potoků, tak i na živinami chudších půdách na mírných svazích a plošinách. Luční společenstvo rostlin tvoří převážně trávy – lipnice luční (Poa pratensis), srha laločnatá (Dactylis glomerata), psineček obecný (Agrostis capillaris), tomka vonná (Anthoxanthum odoratum), medyněk vlnatý (Holcus lanatus), z bylin pak řebříček obecný (Achillea millefolium), zvonek rozkladitý (Campanula patula), škarda dvouletá (Crepis biennis), chrastavec polní (Knautia arvensis), kopretina irkutská (Leucanthemum ircutianum). Tyto louky jsou dvakrát ročně sečeny či příležitostně přepásány. S vlhkými a mokrými loukami se setkáme např. na severozápadním okraji obce v prameništi Drachkovského potoka (obr. X). Zde roste psárka luční (Alopecurus pratensis), kohoutek luční (Lychnis floscuculi), krvavec toten (Sanguisorba officinalis), jetel zvrhlý (Trifolium hybridum), kostival lékařský (Symphytum officinalis), děhel lesní (Angelica sylvestris), pcháč zelinný (Cirsium oleraceum), pcháč bahenní (Cirsium palustre), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), blatouch bahenní (Caltha palustris), čistec bahenní (Stachys palustris) (obr. X) a tužebník jilmový (Filipendula ulmaria). Na extensivně obhospodařovaných loukách východního okraje obce střídavě vlhkých a nehnojených se silně kolísavou hladinou spodní vody rostou např. bezkolenec modrý (Molinia caerulea), řebříček bertrám (Achillea ptarmica), bukvice lékařská (Betonica officinalis), svízel severní (Galium boreale), olešník kmínolistý (Selinum carvifolia), čerktus luční (Succisa pratensis), pryskyřník prudký (Ranunculus acris), hadí mord nízký (Scorzonea humilis) z chráněných rostlin pak ? kosatec sibiřský (Iris sibirica) a ? hořec hořepník (Gentiana pneumonathe).
Z polních rostlin, z okrajů polí, se zde vyskytují běžné druhy plevelů patřící mezi druhy, jež jsou u nás původní tzv. archaeofyty. Jsou to drchnička rolní (Anagallis arvensis), rmen rolní (Anthemis arvensis), lebeda rozkladitá (Atriplex patula), chrpa modrá (Centaurea cyanus), pcháč oset (Cirsium arvense), hluchavka objímavá (Lamium amplexicaule), hluchavka nachová (Lamium purpureum), pýr plazivý (Elytrigia repens), mák vlčí (Papaver rhoeas), tetlucha kozí pysk (Aethusa cyapium), pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris) a mnohé další. Z rostlin, které k nám rozšířily v novověku tzv. neofyty, zde rostou laskavec bílý (Amaranthus albus), turanka kanadská (Conyza canadensis), pěťour srstnatý (Galinsoga quadriradiata), pěťour maloúborný (Galinsoga parviflora), heřnánek terčovitý (Matricaria discoidea). Zajímavý je výskyt ohroženého druhu trávy z čeledi lipnicovité (Poaceae) – mrvka myší ocásek (Vulpia myuros), jež roste na okraji pole při jižním úpatí lesa na návrší kóty (506) 0,5 km od západně obce (Paulič&Lepší, 2008). Z dalších chráněných rostlin rostoucích v Drachkově uvádí Paulič (2012) ve svém seznamu ohrožených druhů rostlin bělolist žlutavý (Filago lutescens) a ovsíček obecný (Aira caryophylla).
Rostlinstvo na březích Drachkovského potoka, zejména v jeho horním toku, je oživeno vysokou vegetací statných rostlin jako je např. bodlák kadeřavý (Carduus crispus), máta dlouholistá (Mentha longifolia), křen selský (Armoracia rusticana), děhel lesní (Angelica sylvestris), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), ptačinec hajní (Stellaria nemorum), křehkýš vodní (Myosoton aquaticum), vrbovka chlupatá (Epilobium hirsutum). Trávy jsou zastoupeny lipnicí bahenní (Poa palustris), chrasticí rákosovitou (Phalarisa rundinacea). Z lián pak opletník plotní (Calystegia sepium) a chmel otáčivý (Humulus lupulus). Z dřevin jsou pak hojné vrby (Salix spp.) a olše lepkavá (Alnus glutinosa).
Z rostlin rostoucích přímo v Drachkově jsou například archaeofyty bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria) a kopřiva dvoudomá (Urtica dioca), které původně patřily mezi lesní druhy. Tyto rostliny mají rády živinami bohaté plochy. Z rostlin, které jsem zavlekl člověk a které jsou původní ve Středomoří a postupně se staly rostlinami vázanými na lidská sídla – tj. synantropní druhy, zde rostou např. rmen smrdutý (Anthemiscotula), kopřiva žahavka (Urtica urens), merlík sivý (Chenopodium glaucum), pcháč obecný (Cirsium vulgare), hadinec obecný (Echium vulgare), ostropes trubil (Onopordum acanthium), měrnice černá (Ballota nigra), merlík všedobr (Chenopodium bonus-henricus), srdečník obecný (Leonurus cardiaca), sléz přehlížený (Malva neglecta), sporýš křehký (Verbena officinalis) a jiné.
Obr. X Čistec bahenní (Stachys palustris) je součástí společenstva zamokřených luk v okolí jednoho z pramenů Drachkovského potoka. (foto: Kočí&Kočová Veselská, 2014)
Literatura:
Chán, V. (2005): Květena okolí Strakonic. – STRAKONICE vlastivědný sborník, díl 3 kapitoly ze života města. str. 273 – 287. Strakonice. ISBN 80-239-4790-7
Paulič, R – Lepší, M. (2008): Zprávy Čes. Bot. Společ. Praha, 43:251-336. In: Hadinec, J. &Lustyk, P. [eds]: Addtamenta ad floram Republicae Bohemicae. VII
Paulič, R. (2012): http://www.csopstrakonice.net/obsah/botanika/chrostliny/20121003_seznam_chranenych_rostlin.pdf
Více o aplikaci
